Rozhovor: Letošní Deskohraní mě skutečně potěšilo

Minulou neděli, 27. září, se zavřely brány Deskohraní – největšího festivalu her u nás. Již známe mistry republiky v Osadnících z Katanu, Carcassonne, Agricole a v dalších moderních společenských hrách. Návštěvníci všech generací si mohli vyzkoušet nespočet her, s výběrem jim pomáhali zkušení demonstrátoři. Deskohraní navštívilo mnoho lidí, které do Tyršova domu v Praze přivedly deskové hry. Požádal jsem Jakuba Těšínského, iniciátora a organizátora této akce, aby letošní Deskohraní zhodnotil. A nastínil, kam se bude ubírat další jubilejní ročník.


Jak bys Deskohraní stručně charakterizoval?

Líbí se mi označení mezinárodní festival her. Myslím, že je to sousloví, které asi nejlíp vyjadřuje to, co bych od Deskohraní chtěl. Tedy ani veletrh, výstava či sportovní klání. Slovo festival v sobě obsahuje všechno.



Deskohraní letos proběhlo o týden dříve než v minulých letech. Jak se posunutí termínu osvědčilo?

Nový termín má své výhody i nevýhody. Je výhodnější pro naše dobrovolníky z řad studentů, takže se mohou více věnovat návštěvníkům i řízení turnajů. Na druhou stranu bylo letos pěkné počasí, a to se projevilo o něco menší návštěvností. Příští rok bude Deskohraní o čtrnáct dní později od 2. do 10. října, což je paradoxně termín, na kterém jsme před lety začínali. Takže je to jakýsi návrat ke kořenům.

Kolik návštěvníků letos na Deskohraní zavítalo? Kdo především přišel?

Přesné statistiky nemáme, vstupné ve všední den je volné, celkově ale určitě prošlo přes tři tisíce lidí všech věkových skupin. Velkou část návštěvníků Deskohraní tvoří lidé, kteří se v hrách teprve začínají orientovat, ale nějakou představu už mají. Pro ně je možnost vyzkoušet si hry v ludotéce pod vedením našich demonstrátorů jako dělaná. Další skupinou jsou děti školou povinné. Máme nabídku pro školy, které mohou přijít v celých třídách. "Zkušenější" hráči se setkávají na turnajích v náročnějších hrách. Pro malé děti jsme připravili dětský koutek.

Kolik jste měli letos účastníků turnajů? Které měly největší ohlas?

Proběhlo kolem 70 turnajů a soutěží. U těch, kde máme v databázi přesné výsledky, jsme zaznamenali 1020 startujících. V dětských turnajích je to několik dalších stovek. Co se týče významu turnajů, je to pro každého jiné. Pro některé je vrcholem Mistrovství republiky v Osadnících, Carcassonne, Agricole nebo Čtyřpohár –  mistrovství republiky v deskových hrách družstev. Někoho láká výběr velmi slušně obsazených turnajů v deskovkách jako Poštovní kurýr, Puerto Rico, Dominion a řada dalších moderních deskovek. Já mám však radost i z malých turnajů v hrách, jako je Tantrix, kazašský Toguzkumalak,  Zeměpisný čtyřboj nebo velmi silně obsazené Piškvorky.
Dětské soutěže mají také svou nezapomenutelnou atmosféru a rozhodně nejde jen o nějaké nezávazné hraní. Radost z výher, slzičky z nezdarů, napětí i emoční nasazení je tu daleko opravdovější než mezi dospělými. Věřím, že pro mnohé z nich to může být významná životní zkušenost. Určitě bych také zmínil i experimentální věci, jako Minutový Scrabble nebo Retsami – prostě experimenty, které mají na Deskohraní rovněž své místo.

Kdo všechno na organizaci spolupracoval? Jak vám organizace klapala?

Spoluorganizátorů je mnoho, na úrovni organizací to jsou: Stoh – deskový klub, Česká asociace Go, Česká asociace Scrabble, Česká federace Dámy, Česká federace Othello, Česká federace Piškvorek a Renju. Dík patří našemu mateřskému sdružení Duha a České obci sokolské.

Mnoho lidí přispívá individuálně. Nemohu zde všechny vyjmenovat, ale každý svým dílem přispěl ke zdaru akce a spokojenosti návštěvníků. Klapání organizace bylo lepší než kdykoli jindy, což nás těší. Rezervy samozřejmě byly, víme, co zlepšovat.

Co tě na letošním Deskohraní nejvíce potěšilo?

Letos jsme se zaměřili na zefektivnění práce organizačního týmu. To se myslím povedlo. Řada lidí uvedla, že si toho všimli, což jsem ani neočekával. Pro mne bylo důležité, že jsem si letošní Deskohraní mohl užít jako žádné předtím, protože odpadla spousta stresu. Možná to nevypadá jako důležité. Deskohraní je ale stavěno na nadšencích a dobrovolnících a pro mě je velmi dobrou zprávou, když oni sami vnímají celou akci jako příjemnou, která jim něco přináší. Když si někdo vezme na organizaci Deskohraní týden dovolené a řekne, že je to ta nejlepší dovolená, jakou má, považuji to za největším oceněním práce celého organizačního týmu.

Co by se mohlo do budoucna změnit? O čem uvažujete?

Letos díky atmosféře padlo několik zajímavých nápadů, o nichž budeme uvažovat. Některé věci jsou ve stadiu zrodu, takže o nich zatím nebudu mluvit. Chtěli bychom určitě rozšířit paletu aktivit pro návštěvníky, aby si každý našel to své, od "babičky s vnoučkem", až po náročné hráče. Další věcí, kterou chci zlepšit, je větší vtažení lidí do jednotlivých aktivit. Jsem přesvědčen, že leckteré naše programy jsou kvalitnější než na jiných akcích. Musíme je však lépe zpropagovat, aby si k nim našli cestu ti, pro které jsou určeny.

Chceme také v průběhu roku připravovat akce, které podpoří další odborný růst našich demonstrátorů a vedoucích turnajů. Máme ambici dělat věci jinak, než "jen" sezvat spoustu lidí a firmám rozprodat stánky. Hodně lidí si toho všímá, ale najdou se i tací, kteří to moc nechápou. Deskohraní má jednu zajímavou vlastnost. Řada lidí má svou naprosto přesnou představu, jak by měla tato akce vypadat, a diví se, že to tak není. Je vynikající, že Deskohraní takhle inspiruje. Na druhou stranu je ale těžké vyhovět takovému množství požadavků. Myslím ale, že podobný problém řeší všichni organizátoři akcí, které trochu vybočují z řady.

Co bys chtěl vzkázat těm, kdo letos na Deskohraní nedorazili, a co těm, kteří přišli?

Těm, co nedorazili, asi jen to, že je škoda, že se nechali zlákat posledním sluníčkem a na Deskohraní si nenašli čas. Alespoň částečně to mohou dohnat návštěvou Klubu deskových her Paluba. Těm, co přišli, bych chtěl připomenout, že jsme rádi za jakoukoli odezvu z jejich strany, za nápady, chválu i kritiku. Vše nám mohou zaslat na adresu info@deskohrani.cz. A samozřejmě – pokud se kdokoli chce připojit a rozšířit řady našich dobrovolníků, pomoci třeba jen s nějakou drobností, bude vítán. Ostatně, můžete začít už teď – pokud máte nějaké fotky z průběhu akce, budeme rádi, když nám je pošlete.

Co dalšího tě k letošnímu Deskohraní napadá a chtěl bys doplnit?

Letos jsem si uvědomil jednu důležitou věc. Každá věc, kterou člověk v životě dělá, by mu měla přinášet radost nebo peníze, optimálně obojí. Deskohraní je od počátku děláno pro radost. Mnozí nám předkládají jako jednu z alternativ vývoje festivalu právě její zkomerčnění (někteří tvrdí, že je komerční už teď, což je hodně diskutabilní). Ať tomu je a bude jakkoliv, pro mě osobně je důležité, aby v tom zůstala radost a práce, za kterou si člověk stojí. Vydat se cestou čistě ekonomických rozhodnutí nehodlám. To jsem si letos velmi jasně uvědomil. Nezbývá, než se snažit obě stránky vhodně skloubit dohromady.

Odkazy:


Související články:

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA



***

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Ano, letošní Deskohraní doopravdy potěšilo... a to doopravdy zejména práci dobrovolníků. A docela se i divím, že jim ten entuziasmus vydrží, když i Ti z nejlepších (např. právě Jakub Těšínský nebo Bobo, Herman XXXL) se v roli rozhodčích musí každý rok dohadovat se stále stejnými lidmi(!) o výklad a platnost pravidel v silně emotivně zabarvených debatách.
Každopádně díky všem dobrovolníkům za jejich čas a nasazení.
Rubick